Do Třebíče
za poznáním

Židovskou čtvrť a zadní synagogu si můžete projít sami, nebo využít průvodce a zvolit si jeden ze tří okruhů, které jsou v nabídce.

1) ZADNÍ SYNAGOGA A DŮM SELIGMANNA BAUERA - délka prohlídky je 50 - 70 minut (podle počtu zúčastněných), vstupné pro základní školy: 20,-/osoba, studenti: 40,-/osoba. V Zadní synagoze je umístěna stálá expozice Makom Chajim - Místo života a interaktivní model židovské čtvrti Stanislava Vršky.

2) OKRUH 1 - průvodce je nutno objednat min. 2 dny předem pro min. 5 osob, délka prohlídky je cca 1,5 - 2 hodiny, vstupné pro základní školy: 50,-/osoba, studenti: 70,-/osoba. Tento okruh zahrnuje prohlídku Zadní synagogy spojenou s prohlídkou Domu Seligmanna Bauera, procházku židovskou čtvrtí se zastavením u zajímavých objektů.

3) OKRUH 2 - průvodce je nutno objednat min. 2 dny předem pro min. 5 osob, délka prohlídky je cca 2 - 3 hodiny, vstupné pro základní školy: 60,-/osoba, studenti: 80,-/osoba. Tento okruh zahrnuje prohlídku Zadní synagogy spojenou s prohlídkou Domu Seligmanna Bauera, procházku židovskou čtvrtí se zastavením u zajímavých objektů a židovského hřbitova. Okruh není možné objednat na sobotu - židovský hřbitov je uzavřen.

O přítomnosti židovského etnika v Třebíči, příp. v jejím nejbližším okolí, máme zprávy již z 1. pol. 14. století (1338) a z počátku 15. stol. (před 1410), avšak o početnosti ani usídlení (Podklášteří) tehdejší židovské komunity nemůžeme říci nic určitého. Na prahu raného novověku vypověděl Židy z panství Jan Jetřich Černohorský z Boskovic (někdy v letech 1528 – 1546) a jeho rozhodnutí potvrdil r. 1547 i Jan z Pernštejna.

Další osudy Židů tak můžeme sledovat až v době Osovských z Doubravice, kdy se na panství vrátili zpět. V roce 1573 žily dvě židovské rodiny na předměstí Stařečce (zde pouze přechodně) a šest na Podklášteří. Právě na Podklášteří, dříve služebné vsi benediktinského kláštera, se vykupováním původně křesťanských domů postupně formovalo „židovské město“. Počet židovských obyvatel rostl trvale od sklonku třicetileté války, nejdynamičtěji pak od 80. let 17. století až do roku 1723, kdy došlo k formálnímu ustavení židovského ghetta. Tehdy přikázal Jan Josef z Valdštejna posledním křesťanským hospodářům, jejichž domy se nacházely uvnitř židovského sídliště, aby své nemovitosti vyměnili s Židy, kteří vlastnili domy v křesťanské zástavbě. Ve druhé polovině 18. století se stavební vývoj židovského ghetta prakticky zastavil. Židovské sídliště tvořil soubor domů židovské obce (2 synagogy, obecní dům, rabinát, škola, chudobinec a rituální porážka) a více než stovka domů soukromých. Počet židovských obyvatel žijících v ghettu zřejmě nikdy výrazně nepřekročil hranici 1500 osob. Zrovnoprávnění židovského etnika v pol. 19. stol. přineslo opouštění stísněného ghetta zámožnějšími Židy, kteří se usazovali nejen v různých částech Třebíče, ale odcházeli i do velkých měst monarchie. Roku 1900 žilo v židovském čtvrti už pouze 409 Židů. Původní židovské obyvatelstvo postupně nahrazoval příliv křesťanů rekrutujících se ze sociálně slabších vrstev. Osudnou se třebíčským Židům stala nacistická okupace, během níž byli takřka všichni vyvražděni.