Do Třebíče
za poznáním

Skalní masiv tyčící se do výšky necelých 50 m nad hladinou Dalešické přehrady byl od 14. století místem, kde stával gotický hrad zvaný Kufštejn, Kopštejn nebo také Kokštejn. Do dnešní doby se nám fragmentárně zachovaly některé části hradu a zejména pozůstatky fortifikačního systému v jeho blízkosti.

Skalní útvar nazývaný Kufštejn se původně vypínal do výšky přes 100 m nad řekou Jihlava, dnes je do poloviny zatopen Dalešickou přehradou. Po první světové válce získalo místo název na počest amerického prezidenta Wilsonova skála a byla zde vybudována vyhlídka. Podrobnější informace o okolnostech vzniku hradu a jeho následného vývoje jsou pro nedostatek pramenů velmi zastřené. Za možné zakladatele jsou považováni buďto příslušníci rodu, kteří měli v držení přiléhající ves Hartvíkovice, anebo jimi mohli být třebíčští klášterní manové. První písemná zmínka hovořící o již "pustém hradu Kokštejn" patřícím rodu pánů z Pernštejna pochází z roku 1556, druhá zpráva stejného charakteru pak pochází z roku 1629. Označení sídla jako "Kufštejn" se objevuje ve starých katastrálních mapách. Dle archeologických nálezů propálené mazanice a chybějících fragmentů ve zdivu lze předpokládat, že stavba byla dřevohlinitého charakteru. V terénu jsou patrné fortifikační systémy příkopů a valů, v místech někdejšího předhradí se rýsují dvě pravidelně tvarované prohlubně a před nimi jsou patrny kruhové základy s vnitřním průměrem 11 m, jedná se patrně o pozůstatky věže.