Do Třebíče
za poznáním

Třebíč se nachází na západě Moravy, v kraji Vysočina a její počátky jsou spjaty s významným benediktinským klášterem, který byl založen moravskými knížaty již roku 1101. Díky bohaté historii města mohou návštěvníci obdivovat mnoho cenných památek, z nichž tři nejvýznamnější jsou zapsány na prestižním Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO – bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť a židovský hřbitov.

Všechny tři nejcennější památky propojuje naučná stezka „Po stopách opatů a rabínů“, která vám poodhalí něco ze života obou náboženských komunit, které po staletí v Třebíči žily v těsném sousedství, seznámí vás s nejzajímavějšími místy, historií židovských domů, židovskými synagogami i křesťanskou bazilikou. Vraťte se s námi v čase a vydejte se napříč staletími objevovat krásy Třebíče.

Karlovo náměstí

Jedno z největších náměstí České republiky vzniklo na přelomu 60. A 70. Let 13. Století jako rozsáhlé tržiště. Po obou stranách je lemováno domy s historickými fasádami, vynikají mezi nimi dva renesanční domy se sgrafitovou výzdobou – Malovaný a Černý dům. Uprostřed náměstí stojí sousoší sv. Cyrila a Metoděje z r. 1885 vytvořené sochařem Bernardem Seelingem podle návrhu L. Šimka.

Zadní synagoga

Novější z obou třebíčských synagog byla postavena kolem r. 1669. Budova vykazuje ještě řadu renesančních prvků, ale její vnitřní výzdoba z počátku 18. století se řadí k nejkrásnějším barokním výmalbám na Moravě. Od 20. let 20. století byla používána jako skladiště, v r. 1997 byla otevřena pro veřejnost jako muzeum. Na ženské galerii je umístěna expozice s židovskou tematikou a model židovské čtvrti zobrazující její stav kolem r. 1850.

Dům Seligmanna Bauera

Dům Seligmanna Bauera v sousedství synagogy byl postaven před r. 1798 a v roce 2011 byl upraven na židovské muzeum s expozicí bydlení židovské rodiny v meziválečném období. Dům je vybaven charakteristickými předměty židovské kultury připomínající způsob života i tradice zaniklé židovské komunity. Zajímavostí domu jsou dva samostatné vchody – jeden do obytné části domu, druhý na schodiště vedoucí na ženskou galerii v synagoze.

Chudobinec

Budova bývalého židovského chudobince je jedním z nejsložitějších stavebních útvarů židovské čtvrti. Nejstarší dochovaná část domu pochází z r. 1699. V polovině 18. stol. byl dům přestavěn a rozdělen na pět dílů. Od pol. 19. Století byl využíván jako chudobinec židovské obce, v severní části byla později zřízena manufaktura na výrobu sirek. V nejstarší části domu se dodnes zachovala rituální lázeň zvaná mikve.

Židovský hřbitov

Jeden z největších a nejlépe zachovaných židovských hřbitovů v České republice vznikl na současném místě v 1. polovině 17. století. Svojí rozlohou 12 tisíc m2 se řadí k největším v zemi. Na hřbitově se nachází přibližně 11 tisíc hrobů a téměř 3 tisíce náhrobků. Svůj poslední odpočinek zde nalezla řada předních představitelů třebíčské židovské obce, k vidění jsou zde náhrobky nejvýznamnějších židovských rodin i památníky obětem 1. světové války a nacistické genocidy. 

Zámek, klášter

Benediktinský klášter u řeky Jihlavy založila moravská větev Přemyslovců v roce 1101. Od zrušení kláštera v 16. století byly klášterní budovy několikrát přestavovány.  K poslední barokní přestavbě došlo ve 2. polovině 17. století, kdy byli majiteli třebíčského panství Valdštejnové. Dnes v zámkusídlí Muzeum Vysočiny Třebíč. Po rozsáhlé rekonstrukci byly veřejnosti v roce 2012 zpřístupněny i budovy Předzámčí, kde se nachází interaktivní expozice „Cesty časem“, která návštěvníky seznamuje s třebíčskou historií, stavbou baziliky a historickými řemesly.

Bazilika sv. Prokopa

Impozantní stavba, zasvěcená původně Panně Marii, byla vybudována jako součást benediktinského kláštera v románském slohu s prvky gotiky. Po zániku kláštera v r. 1525 sloužila jako pivovar, skladiště či konírny, k sakrálním účelům byla znovu využívána až o dvě století později po obnově provedené stavitelem F. M. Kaňkou. Dnes je odborníky řazena ke klenotům evropského stavitelství.

Koplův dům

Dům Jakoba Kopla s renesančně barokním jádrem a dochovanou pavlačí se nachází částečně v Blahoslavově ulici a částečně na Tichém náměstí u Přední synagogy. Původně zemědělskou usedlost koupil v r. 1627 Jakob Kopl. Dům byl rozdělen na sedm domovních dílů, a to jak horizontálně, tak vertikálně (tzv. kondominium).

Přední synagoga

Přední nebo také Stará synagoga v západní části bývalého židovského ghetta byla pravděpodobně postavena v letech 1639 – 1642. Po požáru v roce 1856 byla přestavěna do dnešní novogotické podoby. Od 50. let 20. století slouží její budova Církvi československé husitské.

Dům rabína

Dům naproti Přední synagoze patřil v židovské čtvrti k nejstarším. Byl postaven v 1. polovině 17. století a původně neměl s ubytováním pro rabíny nic společného. Židovská obec se o ubytování rabínů začala starat až koncem 17. století. Dům je patrový, s mohutným opěrným pilířem na průčelí. Nejstarším známým třebíčským rabínem byl Aron Nepole.

Obecní dům, radnice

Budova radnice byla postavena po roce 1660. Nesloužila pouze k zasedání představitelů židovské obce, nacházely se zde také kupecké krámy a ženská rituální lázeň, tzv. mikve. Současná podoba budovy pochází z r. 1899, kdy prošla rozsáhlými stavebními úpravami. Budova radnice byla v roce 1821 odhadnuta na 8000 zlatých, což z ní činilo nejdražší dům v ghettu, měla větší cenu než obě třebíčské synagogy dohromady.

Dům Samuela Ryšavého

Dům s barokním jádrem dnes přitahuje především klasicistní fasádou a pavlačí na sedmi kamenných krakorcích. Zajímavým prvkem jsou do dnešní doby zachované drážky v ostění portálu, kam se během povodní zasouvala prkna, aby se nečistoty nedostaly dovnitř domu. Na počátku 20. století žil v domě Leopold Pokorný, který bojoval jako interbrigadista v občanské válce ve Španělsku, kde roku 1937 padl.