Do Třebíče
za poznáním

Z Rabštejna, hradu pánů z Janovic a později z Kunštátu, se dochovaly jen malé zbytky a dojem z okolní krajiny je poněkud znehodnocen přehradou a především blízkou dalešickou přečerpávací stanicí a elektrárnou. Přesto bychom nechtěli od návštěvy Rabštejna odradit - zajímavé je už to, že se jedná o proslulé loupežnické sídlo, jehož posádky dlouho děsily naše předky v širokém okolí.

Hrad Rabštejn postavili páni z Janovic; poprvé se připomíná při prodeji roku 1358. V r. 1371 se dostal do rukou markraběte Jana Jindřicha. Na počátku 15. století byl majitelem hradu známý loupeživý rytíř Hynek Jevišovický z Kunštátu řečený Suchý Čert, který odtud podnikal své pustošivé výpravy; situace se v tomto ohledu nezlepšila ani po Hynkově smrti v r. 1408, protože i jeho nástupce na Rabštejně, Vilém Sudlice z Litovan, byl obávaným loupežníkem. Nejlepší pověsti se tak asi hrad těšil v době husitských válek, kdy jej drželi Pernštejnové. Po této krátké epizodě se však stal opět sídlem loupežníků, pročež byl v roce 1446, na základě rozhodnutí velkomeziříčského sněmu z roku 1440, dobyt a rozbořen; jako takový se uvádí roku 1476.

Hrad Rabštejn stával na protáhlém ostrohu nad řekou Jihlavou u Dukovan. Pokud lze z dochovaných skromných pozůstatků soudit, jádrem hradu, ležícím na západě, byla zřejmě dvoupalácová dispozice charakteristická pro stavby doby Karla IV. Obdobné jádro bylo postaveno i na nedalekém Sedleckém hradě. Západní a jižní stranu jádra obíhal parkán a sever chránila fortifikace nejasného charakteru. Nejsilnější opevnění se nacházelo na přístupové východní straně - jednalo se o dva příčné příkopy a mezi nimi pravděpodobně věžovitou stavbu obklopenou valy a příkopy.